Tento web je provozován na systému CMS.
Kdo umí, ten umí...
Na 4. Hudebním pohlazení se u notových pultů střídali učitelé s žáky
a
Mšeno představilo nadějný sbor
MĚLNÍK, MŠENO –
„Pohlazení“ nebývá běžné označení pro výroční koncert základní umělecké školy,
ale vzhledem k téměř lázeňskému zvuku Tanečního orchestru ZUČ Mělník bylo zcela
na místě. V pořadí čtvrté pomazlení se swingovou a taneční hudbou předků se
odehrálo v úterý 7. února opět pod taktovkou Karla Horňáka v Masarykově
kulturním domě a vtipným způsobem navázalo na to loňské, kdy se v první části
večera představila v premiéře dívčí školní skupina Minerva. Po znělce a šesti
skladbách na úvod se totiž řady účinkujících promíchaly, k řadě nástrojů
nastoupili žáci školy a po boku či pod dohledem svých učitelů odehráli zbytek
první půle, aniž by se výkon orchestru pohoršil. A protože mezi „náhradníky“
převládly dívky z
Minervy, můžeme očekávat, že
v příštích letech převezme na Mělníce vládu nad hudbou matriarchát. K tomu ještě
připočtěme saxofonistku Kateřinu Vyšínskou, která následovala svou sestru Zuzanu
a s orchestrem nastoupila od samého začátku jako jeho stálá posila, a sólo
bývalé žákyně školy, k opernímu zpěvu směřující Markéty Štěrbové, která
přednesla Ježkův evergreen Když jsem kytici vázala. „Díky vystoupení žáků klesl
věkový průměr členů orchestru na 30,4 let,“ zaznělo v hlášce z pódia.
Jitčiny noty neskončily v šanonu
Na uvolnění
orchestru včetně jeho dirigenta, který se z hlídacího psa stále více mění v
showmana, jistě blahodárně zapůsobilo jeho listopadové vystoupení se zpěvačkou
Jitkou Zelenkovou, které vyústilo v trvalou spolupráci. Jitka ponechala souboru
některé partitury a jeho stálé zpěvačky Eva Málková a Jana Vedralová si tak
mohly zpestřit repertoár. To ovšem nijak neohrozilo zařazení písně Babičko, nauč
mě charleston, kterou Jana Vedralová opět po roce zazpívala se zoufalým výrazem
týrané ženy, neboť si musí být vědoma, že není tím diblíkem jako mladičká Edita
Štaubertová, pro kterou byla píseň napsána. No čestně, bábi!
Ze Mšena přijeli černoši
Finále příjemně zpestřilo vystoupení mšenského smíšeného sboru Intermezzo, které s orchestrem zušky spojuje osoba Karla Horňáka, zde ve funkci roli sbormistra. Od loňského března, kdy ho založily dvě mšenské učitelky, se sbor rozrostl z 15 duší na 25 a ve svých řadách má i starostku Mšena Marii Štráchalovou a předsedkyni občanského sdružení Vyhlídky
Galinu Čermákovou. Vedle lidových písní, koled a
skladeb z období renesance a baroka má v repertoáru rovněž spirituály, na které
vsadil při své mělnické premiéře. Ty sice vyžadují větší emoce, drajv a nasazení
– Jitka Zelenková by mohla vyprávět, jak zpívalo shromáždění na katolické mši v
kostele sv. Gabriela v Guguletu, černošské čtvrti Kapského Města, kterou jsme
spolu navštívili, - ale to už by byl jiný koncert. Třeba pod názvem Hudební
vydráždění.Text: Jaromír Tůma, Tep regionu
Foto: Ivan Nekuda, Tep regionu