Tento web je provozován na systému CMS.
Vánoční symboly
Je to tak a asi se s tím nedá nic dělat – v současné společnosti Vánoce povětšinou ztratily svou původní tvář, plnou romantické idyly a něhy, zvyků a obyčejů, tajemství a snů. Místo toho převládá úsilí a předhánění, kdo utratí více a prožije konec roku co nejblahobytněji. Ale přece... zář vánoční hvězdy, jesličky, ozdoběný stromeček, dárky a přáníčka v nás stále vyvolávají touhu alespoň jednou v roce prožít něco krásného, neopakovatelného, co nás spojuje – navzdory tomu, že jsme rozděleni podle svých profesí, zájmů, majetku i víry.
Tradice a její kořeny
Název advent – doba přípravy na Vánoce pochází z latinského slova adventus (příchod) První začátky adventu se objevily v jižní Galii a ve Španělsku koncem 4. století. Od 12. století se stal advent začátkem liturgického roku, který do té doby začínal Vánocemi. Od nepaměti je symbolem vítězství a královské moci věnec. Proto i adventní věnec je holdem tomu, kdo je očekáván a přichází jako král a vítěz nad temnotou. Rozlévající se světlo z hořících svící vyjadřuje příchod Krista.
První adventní věnec měl podobu kola od vozu a zhotovil jej katolický kněz Johann Heinrich Wichem, který jej roku 1839 poprvé zavěsil v hamurském sitotčinci. Zdobilo jej třiadvacet svící. Podle tradičního podání zavedl jesličky (betlémy) František z Assisi kolem roku 1223 v provincii Rieti. V jedné z jeskyň v Grecii připravil jesle, do kterých vložil novorozeně. Jeho rodiče představovali Josefa a Mariia k nim přivedl vola a oslíka. Lidé si později začali tyto události připomínat výrobou betlémů ze dřeva a látky. Než do našich domovů vstoupil vánoční stromeček, dávaly se dárky právě k těmto betlémům. V českých zemích byly první jesle postaveny roku 1562 v Praze.
Tradice vánočního stromku pochází od národů severní Evropy, které spatřovaly v celoročně zeleném jehličnatém stromu symbol života. Jako symbol Vánoc začali smrček používat němečtí luteráni. První vánoční stromek, ozdobený ovocem, stál v cechovní budově v Brémách v roce 1570. V průběhu 16. až 18. století se tato tradice rozšířila po celém německém území a roku 1816 stál stromek i na císařském dvoře ve Vídni. Brzy nato se objevil mezi českou šlechtou a roku 1843 psaly Pražské noviny o nakupování stroků na Vánoce jako o běžné záležitosti. Později tato tradice pronikla i na Moravu.
Slaví se doma, slaví se v zámoří
Poněkud bizarního Ježíška mají v Německu. Má rezavé vlasy i vousy a ke svým cestám – nebudete věřit – používá osedlaný divoký vítr.
– Francouzským dětem dárky ukládá na krb nebo ke kamnům dobrotivý vánoční duch Noël. Dospělí zvou 25. prosince k slavnostnímu stolu bezdomovce, chudé, sirotky i vězně.
– Také italské děti dostávají dárky až na první svátek ráno a pod stromečkem najdou děti téměř vždy malé jesličky. A cukroví? To se v Itálii nepeče. Inu, jiný kraj...
– Vánoce ve Španělsku jsou svátkem rodiny. Dávají se dárečky, pije se šampaňské, jí se marcipán. Děti se však většinou obdarovávají až na den Tří králů. Mikuláš tam nosí dětem dárečky do dřeváků.
– V Dánsku se dárky připravují s velkým předstihem a lidé s jejich nákupy dělají značné tajnosti. Podle starého obyčeje musí být vánoční dárek pro každého opravdovým překvapením.
– Ve Švédsku Ježíšek na sebe bere podobu vánočního kozla, který má rohy ozdobené červenou stuhou, zatímco v Norsku tzv. Otec Vánoc schovává dárky do dřeváků a bývá doprovázen vánoční kozou. Pro ni děti připravují do botiček lahůdku – nevymlácenou ovesnou slámu.
– A v zámoří? Ve Spojených státech se Vánoce slaví pouze jeden den – 25. prosince. A všichni to jistě znají z amerických filmů – všude, venku i doma jsou spousty světýlek, nechybí velkolepá vánoční výzdoba, velké stromky a spousta dárků, které nosí Santa Claus. V domácnostech jsou ohromné hostiny s pečeným krocanem plněným kaštanovou nádivkou.- Mexičané oslavují vánoční svátky hlučně a vesele, ale stomeček nemají. Sladkosti se dávají do pinty – velkého hliněného džbánu na vodu, který visí ze stropu a je ozdobený peřím.