Tento web je provozován na systému CMS.
Občanský postoj
je termín, který popisuje vztah jednotlivce (občana) či skupiny k obci (možno chápat i v širším kontextu – stát, společnost). K tomuto termínu můžeme přiřadit řadu adjektiv – příkladný, jasný, statečný, následováníhodný, zavrženíhodný apod.
Díky aktivnímu občanskému postoji některých našich spoluobčanů se daří zkrášlovat vzhled města a jeho částí. Většinou se jedná o ty, kteří udržují veřejnou zeleň v okolí svých domů, uklízejí na veřejném prostranství před svými domy, či zkrášlují vzhled obcí rozmanitou výsadbou a opravami svých domů (v intencích památkové zóny). Další aktivní občané se sdružují v rozmanitých spolcích a připravují akce pro veřejnost, věnují se dětem či pomáhají jiným (hašení požárů apod).
Rád bych zde zmínil několik okrašlovacích či zvelebovacích akcí z posledního roku.
= Spolek Pšovka v srpnu tohoto roku obnovil dřevěný kříž u romanovské hájovny. Po kapličce v Ráji a pravidelném čištění toku Pšovky v našem katastru je to další výrazný přínos spolku k vzhledu našeho města. Kopie kříže byla zhotovena podle jeho zbytků, které dlouho ležely v zahradě hájovny a dobových fotografií. Křížek byl 24. 8. t. r. slavnostně vysvěcen panem farářem Bártkem. Dřevo dodaly městské lesy. Spolek připravuje další akci – zvelebení studánky ve Vojtěchově. V závěru minulého roku byl díky aktivitě člena spolku p. Císařovského instalován nový zvon do zvoničky na Olešně (materiál uhradilo město). 13. 9. spolek instaloval výstavu dobových fotografií na koupališti v rámci Dnů evropského kulturního dědictví.
= Ve Vojtěchově došlo v průběhu posledního roku aktivitou pana J. Richtra k opravě a zvelebení místní komunikace vedoucí do Jestřebického dolu a prostoru u křížku. Komunikace byla vysypána dvěma frakcemi kamene, zhutněna a odvodněna v prostoru u křížku a byly instalovány dřevěné zábrany proti parkování a zajíždění do odvodňovacího příkopu. Akce proběhla za spolupráce s městem, které hradilo materiál. Po uvažovaném přemístění kontejnerů na odpad by mohlo dojít k definitivnímu zušlechtění prostoru za přispění dalších místních občanů a rekreantů, kteří se již léta starají o zvoničku a křížek samotný.
= Ve Skramouši proběhla v tomto roce díky rodině Marečkových celková oprava kapličky, včetně oplocení. Město přispělo na část nákladů.
= V Sedlci vybudovalo MS Liška dětské hřiště na svém pozemku, který je přístupný veřejnosti. Část nákladů byla uhrazena z městského grantu.
= Ve Mšeně byla z popudu pana Měšťana a za jeho aktivního přispění vybudována bikrosová dráha. Při výstavbě pomohlo i několik místních firem, financoval kraj a město.
= SDH Mšeno přeložil střechu hasičárny. Krytinu si sehnali hasiči sami, město hradilo další materiál.
Kromě těchto pozitivních akcí existuje i řada příkladů zavrženíhodného postoje ke vzhledu našich obcí, ať již jde o destruktivní činy na oploceních (koupaliště, areál chovatelů), lampách, čekárnách (zejména u školy) aj. nebo stále populární odkládání různých typů odpadů na místa k tomu neurčená. Nejčastěji jde o posekanou trávu a stavební suť „uklizenou“ na plochy veřejné zeleně či na cizí soukromé pozemky, ale i komunální odpad pohazovaný, kde se dá, zejména do a kolem kontejnerů na tříděný odpad, navzdory možnostem, které nabízí systém města pro nakládání s odpady. Jeden negativní příklad za všechny – skládka komunálních odpadů pana dr. Voronovského u vyústění Kačiny na Romanově (Cinibulkova stezka). S těmito jevy budeme i nadále na radnici aktivně bojovat a doufám, že aktivní občané nám pomohou.
V souvislosti s výročími tohoto roku – 40 let od sovětské invaze a 90 let od založení Československa – se musím zmínit i o dalším typu občanského postoje. Jde mi o statečný osobní postoj některých občanů v nedávném období bezpráví a nesvobody. Jsem rád, že i v našem městě a jeho okolí se takoví občané vyskytují, a vážím si postojů, které v nelehké době projevili. Je to například pan Zbyněk Čeřovský, plk. let. v. v., jenž odmítl povolit přistání okupačních jednotek na vojenském letišti, kterému 21. 8. 1968 velel a v letech následujících byl dohnán k emigraci, signatář Charty 77. Je to pan profesor Věněk Šilhán, významný představitel Pražského jara ’68 a jeden ze zakladatelů Občanského fóra v roce 1989. Je to Jan Kozlík, evangelický teolog, jeden z prvních signatářů Charty 77 (stejně jako V. Šilhán) a její mluvčí v letech 1983 – 4. A našli by se i další, jimž se tímto omlouvám za nejmenování.
Věřím, že podobné těžké časy, které potkaly naši zemi v minulém století, se již nebudou opakovat, přesto u příležitosti dvou nadcházejících svátků naší státnosti doporučuji k pozornosti text na čerstvě zrestaurovaném pomníku Jana Husa u kostela.
Martin Mach, starosta