Z veršů Jaroslava Koláře
KRÁSNÁ OZVĚNA
Je pozdní večer krásný máj sluníčko zašlo za okraj lemovaný večerními mraky Byl to krásný den a vzácný sen se mi vyplnil taky Slavík už dopěl árii lásky slavici a nečekané setkání proč to neříci je někdy víc než milé i když je to jen chvíle která se nikdy neztratí Možná že se i nevrátí V tom jsem si uvědomil nekonečnou krásu máje dotek pohádky která hraje na struny lásky napnuté jako nejjemnější pavučina Slyšíš jak zní akord nejvyšší který Tvé srdíčko uslyší a mně zůstane krásná ozvěna
PODIVNÉ LÉTO
Občas svítí sluníčko občas pěkně krápe proč jsi to zkazil Medarde to jeden nechápe
Čekali jsme žhavé léto jako třeba v Africe jenom žes to pěkně zvoral a zklamal nás velice
Mohli jsme se opalovat nebo pěkně slunit ne deštníky vybalovat ve svetru se tulit
Nezbude než odstartovat dolů pěkně na jih tam je příjemné teplíčko možná ve všech krajích
JE PO DEŠTI
Sluneční paprsky se odrážejí od listů růží které se třpytí a skvějí Květy ztěžklé náporem deště zvedají hlavičky a voní Nádherný večer vítají ptáčci kteří se teď v keřích honí Příjemné teplíčko čechrá jim peří Je přeci léto těžko se věří že před chvílí ještě tu krásnou letní pohodu ničily přívaly deště Paraplíčka přišla vhod když Medard si pokoj nedá Kdo spoléhal na spoustu náhod ten něco suchého pro sebe hledá
|