Tento web je provozován na systému CMS.
Poslední dopis příteli
V nedávných dnech se mšenská veřejnost rozloučila velikým pohřbem s panem Františkem Smýkalem, profesorem Střední zahradnické školy v Mělníku. Pan režisér Vízner připravil vzpomínku na tohoto znalce a milovníka přírody.
Milý Františku,
Fanku, rád ses tak podepisoval, v poslední době jsi sliboval, že se k nám podíváš, že přijdeš na večeři.Jen jak se uvolníš ze stálého pracovního shonu… Teď už se tě nedočkáme. Je nám to tolik líto. Ale ty jsi s námi, přece jen, stále. Nechal jsi v naší zahradě své bohaté znalosti, tvé rady, tvoji pomoc…
Jak jsme se poznali? Měli jsme starost o lípu a tak jsem přinesl do zahradnické školy v obálce její nezdravý list. Profesor Smýkal vám poradí… Naše lípa nám nadále „chrání“ dům.
Ta třešeň „Karešova“, chrupka, co jsi dovezl vlakem z Mělníka a donesl na rameni až z mšenského nádr
aží, nás stále pod okny těší. S její jarní rozkvetlou korunou se k nám každý rok vracíš… S ní jsi také přinesl Pinus Silvestris Watteri. Čím dál tím statnější na nás shlíží ze stráně…
Ulmus parvifolia „Geisha“ se na novém místě, díky tvé pomoci, těší dobrému zdraví. Naučils nás ošetřovat růže, pomohl sehnat staré odrůdy jabloní. Matčino, Croncelské, Panenské, Krasokvět… Taková jablka se dnes už v obchodě neobjeví. Díky tobě je každý rok máme.
Tvoje věrná a přemilá přítomnost na výstavách Catherininých obrazů, na našich divadelních představeních nám bude moc scházet…
A nezapomenutelná setkání s tebou při víně na Najberku? Tvůj úsměv. Díky tobě jsme se stali kamarádi s tvojí milou dcerou Jitkou. Budeme při ní, jak jen to půjde. Scházíš nám všem Fanku! Velký dík za tvé přátelství… Tam kde teď budeš pobývat, podívej se občas na vojtěchovskou zahradu. Jsi a budeš tam s námi.
Vojtěchov, úterý 15. září 2009
Jaroslav a Catherine