Tento web je provozován na systému CMS.
Pohár patřil domácím
Memoriál Václava Mokrého má za sebou zdařilou premiéru
Každoročně slaví 28. září všichni Václavové, Vaškové či Vencové svůj svátek. Na tento den se rozhodlo několik aktivních mšenských nohejbalistů založit tradici a každým rokem pořádat nohejbalový turnaj s názvem „Memoriál Václava Mokrého“. Vašek Mokrý byl dlouholetý fotbalista tělem i duší a v posledních letech svého sportovního života aktivně provozoval vedle tenisu i nohejbal. Jednou týdně se scházel s kamarády na kurtě za sokolovnou, kde sváděli napínavé nohejbalové souboje. Bojovali o každý míč a často se o sporný míč dokázali pěkně pohádat. I to někdy ke sportu patří. Dnes již Vašek není mezi námi a jeho spoluhráči – kamarádi si chtějí Vaška připomenout jak jinak, než opět sportem, tedy tradičním nohejbalovým turnajem.
Na premiérový 1. ročník se sjelo 13 mužstev složených ze tří hráčů. Dvě mužstva přijela z Mělníka, ostatní týmy poskládali místní hráči. Hrálo se ve dvou skupinách systémem každý s každým. Ze dvou základních skupin postupovaly dva nejlepší týmy do bojů o medailová umístění. Mezi čtyřmi nejlepšími byla 3 mužstva mšenských borců a 1 družstvo mělnické. První napínavý zápas o postup do finále svedlo družstvo Jumbíci s Mansfelďáky. Mansfelďáci (Radek, Petr a Jirka), ač spolu netrénují, ale všichni hráli či hrají fotbal, dokázali nečekaně porazit pravidelně trénující družstvo Jumbíků (P. Nečas, L. Pokorný, R. Saska). Do druhého zápasu nastoupili místní Papéni a mělnické družstvo s názvem Potůček. I tento souboj byl velmi napínavý, ale mšenští borci nestačili na nohejbalové umění mělnických hráčů a ve dvou setech prohráli. Družstvo Jumbíci a Papéni se pravidelně scházejí a společně trénují. Na tomto turnaji si mohli porovnat svůj výkon v boji o bronzovou příčku. Boj to byl opravdu vyrovnaný, ani jeden z hráčů nedal soupeřům bod zadarmo, oba týmy se snažily vybojovat třetí místo. Těmi úspěšnějšími byli hráči týmu Jumbíci.
K historicky prvnímu finále memoriálu nastoupili „černí koně“ Mansfelďáci a „ostřílení“ borci z Potůčku. Finále se hrálo za velké a bouřlivé podpory místních fanoušků. Možná i to rozhodlo o vítězi, neboť v takto nádherné atmosféře se povedlo místním hráčům v třetím setu těsně porazit zkušené mělnické nohejbalisty, a tím i vybojovat 1. místo v turnaji.
Vítězný tým si z rukou manželky Václava Mokrého převzal vedle dalších cen i krásný putovní pohár, který společně s dalšími poháry do turnaje věnoval Petr Živec. Další ceny věnované sokolem Mšeno předal ostatním družstvům Vaškův syn a vnuk. Myslím, že nejen krásné slunečné počasí, ale především sportovní atmosféra se postarala o úspěšnou nohejbalovou premiéru a doufám, že v příštím roce se na Václava sejdeme opět a ještě za větší účasti.
Hana Nečasová