Tento web je provozován na systému CMS.
Kritikové, přečtěte si!
Otevřené vyjádření předsedy fotbalového klubu SK Mšeno
Vážení příznivci a členové SK Mšeno!
Rozhodl jsem se reagovat na sílící hlasy a pomluvy, které se týkají provozování hospody a ubytovny na stadiónu. Z mnoha stran slyším, že je účetnictví nepřehledné a někdo si z toho prý vylepšuje svůj rozpočet (asi hlavně Luboš Nechyba, ale i já určitě také a dost možná i někteří členové výboru). Chtěl bych na tyto pomluvy dát pohled i z naší (druhé strany).
Pomluvy se strašně těžko vyvracejí. A v dnešní době, kdy se stále neodpouští úspěch, jsme my (výbor SK) samozřejmě mnohým trnem v oku. A úspěšní jsme, o tom alespoň já nepochybuji. Hlavně je skloňované jméno pana Nechyby. Chtěl bych vám všem jen říct, že tento člověk působí v mšenském klubu již několik desetiletí a těžko mohl někdy v roce 1980 (od té doby ho já pamatuji) předpokládat, že za 9 let přijde sametová revoluce a my (SK) dostaneme stadion do vlastních rukou.
V té době se věnoval mládeži a vedl nás při hokeji i fotbale. Nyní pár let přeskočím a pokusím se vám přiblížit, jak to bylo s restaurací a ubytovnou. Nevím, jestli budu úplně přesný, ale v základních údajích se určitě mýlit nebudu. Někdy v roce 1992 přichází do Mšena pan Opočenský, který má smělé plány – zakládá plochodrážní klub a dává do ploché dráhy nemalé peníze. Pronajímá si od nás hospodu a ubytovnu, za kterou nám platí roční nájemné cca 100 tis. s tím, že vybavení hospody a ubytovny, které tam dodá, už zůstane SK. Po pár letech jeho rozmařilého chování končí v místní továrně a bohužel i na stadionu. Navzdory ustanovení ve smlouvě je hospoda a ubytovna jak po nájezdu barbarů a u ukončení nájmu asistovala i Policie ČR. Zkrátka zbyl nám po něm dluh a doslova holé zdi – byly vytrhány i radiátory.
Dalším v řadě nájemců byl pan Carda z Kaniny – ten hospodu znovu vybavil novým nábytkem a výčepem. Bohužel po krátké době sám ukončil nájem z důvodu malé rentability. Odkoupili jsme od něj vybavení (za velice rozumnou cenu) a opět jsme hledali dalšího nájemce. Další v řadě byla paní Rostašová (i ta nám dodnes dluží nájemné), která nám hospodu i ubytovnu předala zpět ve zbědovaném stavu. Dalším v řadě nájemců byli manželé Kůtkovi. Protože hospoda i ubytovna potřebovala investici, dohodli jsme se, že část nájmu budou platit hotově a část nájmu budou investovat. V době, kdy už měl být placen nájem pouze hotově, opět nájemci skončili a my (p. Sasková, Nechyba, Brunclík st. + ml., Brunclíková, Živec, Živcová, Grát, Kolumpek, Guttenbergová – pokud jsem na někoho zapomněl, tak se omlouvám) jsme opět vlastníma rukama dali hospodu i ubytovnu do naprostého pořádku a říkali si: Co dál?
Ještě důležitá informace: v době zatím popisované fungoval výbor v úplně jiném složení a já jsem nebyl předsedou. A hlavně nehodnotím tu práci předešlých výborů: každý se snažil dělat pro mšenský fotbal to nejlepší a o totéž se snažíme i my v současné době.
Samozřejmě, že po ukončení nájmu Kůtkovými jsme se poohlíželi po dalším nájemci. Volba padla na pan Hanauera, s kterým jsme začali jednat. Protože jsme v té době kupovali velkou část pozemku na stadiónu od soukromého vlastníka a neměli jsme dostatek finančních prostředků, půjčili jsme si od pana Hanauera 80 tis. Kč jako zálohu na nájemné. Když však jednání byla ve finále a my jsme dali přečíst návrh smlouvy od pana Hanauera právníkovi, tak jsme na jeho radu smlouvu neuzavřeli a zvažovali co dál. Rozhodnutí se rodilo po dlouhých debatách, úvahách a propočtech, ale konečný verdikt zněl: zkusíme to sami. Po první sezóně jsme byli schopni vrátit dluh (který by jinak pro nás znamenal roční nájem) a ještě nám málo zbylo. V této době nám pomáhali zdarma členové již uvedení výše, a proto jsme měli minimální náklady na provoz.
Nyní opět trochu zrychlím: efektivní propagací a nabízenými službami jsme dokázali obsadit ubytovnu na celé léto, postupně se nám dařilo ji obsazovat už i na jaře a částečně na podzim. Bohužel to už nebylo možné chtít po všech, kteří nám pomáhali, aby to dál dělali zadarmo. Proto jsme uzavřeli dohody o provedení práce, abychom ty lidi, kteří tam pracují, mohli odměnit. Ano, už slyším další kritické hlasy, které říkají, že je z toho rodinný podnik. Ale každý z vás má možnost se tam přihlásit o práci. Na kuchaře i na obsluhu výčepu jsme několikrát podávali inzerát, ale pokud nenabízíte práci na plný úvazek a natrvalo, moc zájemců se nehrne.
Každý dnes vidí, že nejen ubytovna, ale i kemp jsou v létě celkem slušně obsazeny (to se žádnému z předchozích nájemců nepodařilo) a každý si to „dovede spočítat“ – musí jim to neskutečně vydělávat! Ale možná dříve, než začnete počítat, byste měli znát ceny, za které ubytováváme. Jsou podle mě hodně nízké. Ano, určitě by se našly rezervy, kde by se dalo ušetřit, co dělat efektivněji. O tom se bavíme dost často i ve výborových schůzích. Další možnost, jak toto řešit, je zaměstnat manažera (to už jsem slyšel a četl mnohokrát). Ale schopný manažer – tj. minimálně 20 tis./měsíc, 240 tis./rok – a jsem přesvědčen, že i ten nejschopnější manažer by nám o tolik tržby a zisk nikdy nezvýšil.
Nyní opět k osobě pana Nechyby, který takového manažera pro nás dělá zadarmo (je mi jasné, že nevěříte). Jak už jsem psal, v klubu se pohybuje několik desetiletí a těžko kdysi mohl vědět, že budeme provozovat restauraci a ubytovnu. Možná byste měli vidět jeho precizní vyúčtování každého měsíce a uvědomit si, že velká část obratu prochází přes náš oficiální bankovní účet a účetnictví nám zpracovává soukromá firma.
Další dohady jsou, kam ty peníze mizí, když tolik vyděláte? Musíte si uvědomit, že v době, kdy jsme hospodu pouze pronajímali, byly náklady na chod klubu minimálně o 70 % nižší. Jak je to možné? V té době hráli za Mšeno hráči pouze ze Mšena a trenér byl vždy také místní. Zvyšování konkurence ve fotbale nás nutilo držet krok s ostatními – to znamená noví hráči, trenéři, vybavení. Jen tak na okraj – za hráče (hostování, přestupy, cestovné hráčům a trenérům) jsme utratili v posledních 5–6 letech cca 500 tis. Kč, za opravy na stadiónu cca 1000 tis. Kč, koupili jsme pozemky na stadiónu za 300 tis. Kč. Všechny týmy kromě přípravky mají šusťákové bundy s logem klubu, trenéři soupravy – 40 tis. Kč, hrajeme a trénujeme s míči za 35 tis. Kč a mohl bych pokračovat.
Další velmi důležitý faktor je cestování na zápasy. Opět: v době pronájmu hospody jsme vlastnili klubový autobus, který nás nestál téměř ani korunu. Bylo to díky Jirkovi Brunclíkovi (zasadit ho do zlata je málo). On totiž jezdil na zápasy bez nároku na odměnu, ale co víc! On ještě jezdil i komerční krátké zájezdy, kterými vydělal na naftu a poplatky za autobus! Bohužel vše změnil silniční zákon, který nakazuje pro řidiče autobusů psychotesty a to každý rok(do toho jsme ho nemohli nutit) a také to, že autobus začínal stárnout. Jirka Brunclík na cestách s námi strávil tolik svého volného času, že i tisíckrát díky je pro něj málo. Nyní musíme pro mládež zajistit dopravu autobusem, který plně hradíme, což nás stojí cca 50 tis. Kč/rok plus cestovné trenérům a některým hráčům.
Další důležitý faktor v hospodaření SK jsou dotace od Sazky. Měli byste vědět, že „díky“ nové hokejové hale, jsou výnosy ze Sazky velmi problematické a už několik let nám od ní nechodí téměř žádné dotace. Proto se snažíme peníze získávat z grantů a podařilo se nám sehnat pro klub již cca 600 tis. Kč.
Závěrem bych chtěl vzkázat všem těm, kteří i nadále mají pochybnosti, ať se nebojí a přijdou za mnou nebo kterýmkoliv jiným členem výboru a ptají se na konkrétní věci. My opravdu nemáme co skrývat. Mrzí mě, že se více nemluví o tom, jak dobrou máme mládež, že chlapi stabilně hrají na čelních místech okresního přeboru (ve fotbale i stolním tenisu), že se dává stadion (i když pomalu) do kupy. Ale to je asi ta cena za úspěch, který se u nás pořád ještě neodpouští. A pokud je většina členů přesvědčena, že lepší by bylo stadion opět pronajmout, není nic jednoduššího, než přijít na valnou hromadu, přesvědčit o tom většinu přítomných a pokud to valná hromada schválí, tak to tak bude. My (výbor SK) jsme pouze volenými zástupci všech členů a rozhodnutí valné hromady jsou pro nás určující.
Musím vám všem ještě říct, že toto není oficiální prohlášeni výboru SK Mšeno, ale pouze má soukromá iniciativa na to, kolik jsem už slyšel kritických hlasů. Musím se přiznat, že v poslední době jsem několikrát přemýšlel o rezignaci, ale fotbal je můj život a vím, že se každému z vás můžu podívat do očí a říct, že já a celý výbor se snažíme dělat pro fotbal to nejlepší. A pokud máte se mnou (s námi) problém, opět je tu od toho valná hromada, která výbor volí a zároveň ho může i odvolat. Já na své funkci určitě nelpím, ale sám odstupovat nebudu – nemám důvod.
Jiří Guttenberg, předseda SK Mšeno