Tento web je provozován na systému CMS.
Tip na dobrou knihu
Hana Androniková: Zvuk slunečních hodin
Debutový román české spisovatelky Hany Andronikové Zvuk slunečních hodin, za který získala v roce 2001 Literární cenu knižního klubu a za který byla v roce 2002 oceněná Magnesií Literou v kategorii Objev roku, je hodnocen jako vyzrálý, čtivý a přitom kultivovaný román, který spojuje několik rovin (Baťův Zlín, Indii 30. let, terezínské ghetto, poválečnou Ameriku), časových pásem a žánrů.
Kniha začíná setkáním dvou českých emigrantů v horském penzionu v Coloradu. Dan Keppler sem přijíždí oslavit Nový rok s celou svou rodinou a náhodně zjišťuje, že majitelka penzionu, Anne Vanierová, znala jeho matku. Tento fakt vyvolá proud vzpomínek, které se vynořují a postupně skládají v obraz Československa v době 1. republiky, válečných let a v osud celé Danielovy rodiny. Díky Annině vyprávění, která s Danielovou matkou Ráchel prožila pobyt v Terezíně i deportaci do Osvětimi, se Daniel dozvídá o okolnostech matčiny smrti, která pro něj byla zahalena tajemstvím.
V centru románu stojí vztah Tomáše Kepplera, který za první republiky pracuje pro firmu Baťa a jeho ženy Ráchel, židovské dívky, viděný dětskýma očima jejich syna Daniela. V krátkých scénách i dlouhých ucelených pasážích se před čtenářem odvíjí strhující příběh vášnivé a osudové lásky a harmonického období, které rodina prožívá ve 30. letech v Indii – tam je Tomáš vyslán svou firmou. Matka Ráchel zná dobře indickou mytologii, proto Danielovo dětství provází řada legend a pověstí. Rodina se vrací do Československa těsně před okupací a již nestačí uprchnout. Svět, který malý Daniel znal, se rozpadá, když je Ráchel odvedena do transportu a deportována do Terezína. Pro jeho otce to znamená zkázu a ztrátu smyslu života.
Román vyniká autentičností popisu míst, atmosféry a pocitů hrdinů, autorka se nebojí zacházet s velkými city a téměř patosem vtahuje čtenáře do děje. Zároveň předkládá propracovaný obraz dobového kontextu a místních reálií.
Sluneční hodiny z titulu knihy vyrobí Tomáš v jedné epizodě – jejich dominantu tvoří sluneční znamení jeho, Ráchelino a Danielovo. Jsou symbolem lásky, rodiny a štěstí. Anne v závěru knihy o Ráchel a Tomášovi říká: „Byl její sluneční orloj. A Ráchel byla slunce.“
Martina Hanzlová