Tento web je provozován na systému CMS.
Proč jsem odešla
Poslední věta článku „Zónu už nechceme“ v Mšenských novinách č. 11 mě donutila k napsání tohoto příspěvku. Uznávám, že není slušné odcházet uprostřed jednání, omlouvám se. K odchodu mě skutečně donutilo zamítnutí referenda většinou zastupitelů. Já považuji tento institut za demokratický nástroj, který má být občanům dopřán. Námitka, že referendum není objektivní, nebo příprava by trvala dlouho, je výmluva.
Z toho plyne, že vedení města má velký zájem na zachování Městské památkové zóny (MPZ), takže snaha občanů byla zbytečná, bohužel. Petice alespoň měla smysl v tom, že vedení města se pokusí řešit působení Památkové péče (PP) ve Mšeně. Na poslední schůzi zastupitelstva z 13. 12. 2011 nás pan starosta informoval vyčerpávajícím způsobem, jaké kroky učinil v řešení působení PP. Za to je potřeba mu poděkovat. Teď musíme čekat na vyjádření oslovených institucí.
Souhlasím s p. starostou na systémovém řešení, např. zbytečné dvoustupňové řízení PP. Nemohu ovšem souhlasit s odmítnutím personifikace, protože jednání konkrétních osob (pp. Berková, Volfová) se mě osobně dotýká. Tyto dvě úřednice znepříjemňují život nejen mně, ale i ostatním občanům (viz Petice).
V posledním vyjádření, které nám bylo zasláno pí Volfovou je uvedeno, že smyslem památkové ochrany má být ochrana památkových hodnot a zachování architektonického výrazu jednotlivých budov. Pro mne z toho vyplývá zachování celkového rázu, nikoli detailů. To, jak se chovají obě úřednice, bych chápala u budov, které jsou památkově chráněny. To ale není náš případ.
Ony si zřejmě neuvědomují, že v domech bydlí lidé, nejsou to skanzeny a je 21. století. Z toho plynou nové technologie a materiály, takže některé jejich rozkazy se nedají ani splnit, pokud renovace má být smysluplná.
Jitka Pařenicová – Živná