Tento web je provozován na systému CMS.
"Nahoď oblek!"
Nechali jsme se inspirovat známým seriálem, který znají mladí z televizních obrazovek, nahodili jsme oblek a vyrazili v gala do Městského divadla v Mladé Boleslavi. Čekala nás hra s názvem Strakonický dudák. Dospělí nám zatajili, o čem bude, pátrat na internetu ve svém volném čase jsme odmítli, a tak jsme se všichni těšili, že si užijeme trochu legrace.
Usadili jsme se na balkóně a připravili se. Najednou zazvonilo, zmateni školním zvoněním jsme začali hledat aktovky s tím, že si musíme připravit. Druhé a třetí zvonění už jsme přežili bez shánění pomůcek.
Na pódium nastoupil Švanda s Dorotkou, Kalafuna s rodinou, hospodský a další. Vydrželi jsme maximum, děj sice moc zábavy nepřinesl, ale dalo se to. Sedačky vypadaly ze začátku přívětivě, ale rovnejte pod ně nohy více jak hodinu v kuse! Pak se konečně snesla dolů opona, z povinnosti jsme zatleskali a sunuli se k šatně. Paní šatnářka ale vůbec nevypadala, že by nám bundy a kabáty chtěla vrátit. A co hůř – paní učitelky se taky k šatně nehrnuly, jen nám oznámily, že jsme v polovině.
V polovině? To je snad vtip! Prý bude druhá polovina kratší, jenže z matematiky známe něco trochu jiného. Moc jsme tomu nevěřili, ale radši jsme mlčeli. Vrhli jsme se na kiosek a snažili se zajíst žal. Záhy se objevila další zrada – do sálu prý s jídlem ne. To je horší než ve škole!
Nicméně druhá část opravdu utekla daleko rychleji, my už jen skočili do autobusu a ujížděli. Jedna dobrá věc z toho snad vzešla – povinnou četbu známe a navíc obleky se nám poměrně líbily. Budeme je asi nahazovat častěji.
Hana Dusílková