Tento web je provozován na systému CMS.
Ve startu mi nezabránilo ani zranění
Adolf Živný mladší pokračuje v tradici mšenské účasti na Šestidenní
Mšeno – Terénní motocyklové závody mají ve Mšeně dlouholetou tradici. Mšenští jezdci – Josef a Jaroslav Kaulerovi, Josef Sirůček – to dokonce dotáhli až do reprezentace, v níž v sedmdesátých letech slavili mnohé úspěchy i na Šestidenní. V té ostatně startoval o dvacetiletí později další Mšeňák, Adolf Živný starší. V letošním roce k nim přibyla další dvojice. Na zářijové Šestidenní ve slovenských Košicích startoval Jan Kašpárek za klubový celek a v juniorském Trophy teamu Adolf Živný mladší, s nímž jsem probíral jeho letošní motoristické snažení.
Tvou letošní sezonu významně ovlivnilo zranění. Jak jsi k němu přišel?
Na prvním závodě v endurosprintu letos v dubnu v Sedlčanech jsem ve velké rychlosti (80 km/h) trefil strom. Byla to moje chyba, protože jsem jel moc rychle na fakt, jak bylo místo rozbité. Naštěstí se mi podařilo strhnout motorku do boku.
Stroj náraz jakžtakž vydržel, s tebou to bylo horší, že?
Z nehody jsem vyvázl se zlomeninou kotníku a v oblasti beder mi popraskaly příčné výběžky obratlů. Zranění se léčí klidem s použitím stahovacího pásu, což trvalo necelé tři měsíce. Nejprve jsem deset dnů ležel doma v bolestech, protože mi příbramští lékaři jaksi „zapomněli“ operovat kotník. Ten mi až poté dali do pořádku ortopedi v Mladé Boleslavi.
Kdy jsi po zranění poprvé sedl na motorku?
Vlastně jsem začal rovnou závodem koncem května. Nohu jsem měl v plastové sádře, která umožnila co možná největší pohyb. Čekaly mne totiž dva závody mistrovství Evropy v enduru, které se jely v Chorvatsku a ve Finsku.
Jakých výsledků jsi dosáhl v posledním období?
V Chorvatsku jsem v červnu nebodoval, skončil jsem v obou dnech okolo 25. místa. Svůj výsledek přičítám faktu, že jsem startoval krátce po zranění. Ve Finsku jsme v srpnu absolvovali velmi těžký závod na extrémních tratích. Nedělní 19. místo bylo vzhledem ke zranění maximem. Čas mezi dvěma šampionáty jsem si vyplnil účastí na mistrovství republiky v Liblíně u Plzně. Druhý den jsem dojel čtvrtý, sedm vteřin za třetím, což byl pro mne nejlepší výsledek sezony.
Začátkem září se ve slovenských Košicích, kde jsi působil v juniorském Trophy teamu. Jak na to vzpomínáš?
Pro mne to byla první zkušenost se Šestidenní. Přece jen šest dní sedět na motorce není legrace. Celých šest dnů jsem jel na jednom stroji, který jsem dostal od české reprezentace. Nejkrásnější zážitek? Závěrečný motokros. Nejkrásnější v tom, že má velkou diváckou kulisu včetně vlajek, trumpet a úžasného řevu. Dost jsem vnímal české fanoušky, kteří stáli snad úplně všude. Nakonec jsme skončili na osmém místě.
Co tě čeká v nejbližší době?
Především to bude mistrovství republiky v endurosprintu v Jilemnici. Posledním závodem sezony bude ME v enduru v Německu. Nejprve se pojede páteční prolog, podle jehož výsledků se určí startovní pořadí do dalších dnů. Jakého výsledku bych chtěl dosáhnout? Určitě bodovat umístěním do 15. místa. Myslím, že mi k dobré pohodě přispěl především start na Šestidenní, při níž jsem se po zranění rozjel jako po psychické, tak i fyzické stránce.
Karel Horňák