Tento web je provozován na systému CMS.
Pivo vozila škodovka
Lobeč – V roce 1922 bylo v lobečském pivovaru zapotřebí hodně peněz. Na společnost přišla ministerská revize účetních knih a vyměřila jí vysokou daň. Společníci se pro udržení kroku s konkurencí přesto rozhodli pro nutnou modernizaci. Investovali jednak do technologie a v plzeňské Škodovce pořídili novou vystírací káď varny a vodní rezervoár. Investice však znamenaly revoluci pro transport piva.
Největším výdajem bylo zakoupení prvního nákladního automobilu, který nahradil tradiční koňské a volské povozy. Z archivu víme, že 18. května 1922 byl v nedaleké mladoboleslavské fabrice Laurin & Klement připraven nový nákladní vůz typu MS 22/40 HP, za který pivovar v Lobči zaplatil 113.199,60 korun. Továrna zásobovala pivovar z počátku i benzínem a zprostředkovala také službu zaškoleného šoféra. Z novinky byli páni společníci nadšení a už v červnu vrchní účetní pivovaru jednal s panem gen. ředitelem Václavem Klementem o možnosti koupě dalšího auta vybaveného zbrusu novým prototypem přívěsného vozu.
Tehdy ještě Václav Klement netušil, že se do Lobče do tří let vrátí a bude to pro něho jeden z nejtěžších životních okamžiků. Právě na místním zámku totiž v létě roku 1925 podepsali oba společníci dokument o fúzi s Akciovou společností, dříve Škodovými závody v Plzni a poválečnou krizí oslabená firma Laurin & Klement byla po 30 letech slavné existence vymazána z rejstříku.
Zakladatelé sice obdrželi v podniku čestné funkce, na rozhodování však už neměli pražádný vliv. Ptáte se, proč k tomu došlo právě v Lobči? Byla to jedna z velkých partií byznysu, kterou sehrál Josef Šimonek, místní velkostatkář a někdejší president správní rady Škodových závodů v Praze.
Pavel Prouza