Tento web je provozován na systému CMS.
Divadlo stále žije
To může i letos bez uzardění tvrdit osmička mšenských ochotníků
Mšeno – Své poslední představení absolvovali mšenští divadelníci v dubnu minulého roku. V obnovené premiéře uvedli v sále Základní školy Mšeno hru s názvem „Postel plná cizinců“. Další reprízy však nepřišly, protože bylo nutné z personálních důvodů některé role znovu přeobsadit. Ani takové potíže je však neodradily. Vedle ostřílených „matadorů“ Václava Nováka, Miloše Jíry, Jiřího Fanty a Radka Sobotky, který se stará o zvuk a světlo, tvoří současný mšenský herecký soubor ještě Dana Sobotková, Pavla Jarošová, Jana Čambalová a Dana Svobodová.
Posledním nováčkem, který se po loňských hlavních prázdninách s vehemencí sobě vlastní zapojil do práce v souboru, je Dana Svobodová. Co ji přivedlo k mšenským divadelníkům?
„Když se loni v létě připravoval pořad o Václavu Havlovi,“ říká ředitelka mšenské mateřské školy, „zjistila jsem, že by se mi takový koníček docela líbil. Proto jsem místní divadelní partě slíbila, že bych to v případě potřeby zkusila. Tehdy jsem však vůbec nevěděla, do čeho jdu. Bála jsem se, že si nebudu pamatovat texty. Ale zatím mě to baví, i když to je docela náročné, jak po mně kolegové ,dupou‘ (smích).“
Nyní probíhají kompletní zkoušky, aby s „Postelí“ mohli letos v březnu uskutečnit další představení. „Hlavně jsme chtěli, abychom si úspěšnou, celou řadou představení ,ošlehanou‘ hru mohli zahrát i v novém obsazení,“ říká Václav Novák, který na svá bedra přijal úkol dát jako režisér dohromady zmiňované představení.
„S touto komedií jsme začínali před několika lety pod vedením Jaroslava Víznera,“ vzpomíná Miloš Jíra, představitel jedné z hlavních rolí. „V průběhu let, jak přicházeli další herci, se aranžmá hry trošku proměnilo.“
Úspěšný kus viděli diváci v několika desítkách repríz na místech v širokém okolí, a proto se k ní ve Mšeně znovu vrátili. „Místo zkoušení úplně nové hry,“ říká „rejža“ Novák, „chceme ještě zapracovat na osvědčené komedii s novými kolegy. Přesný termín dalšího představení dosud neznáme, ale několik nabídek již dorazilo.“
Uvažuje mšenská divadelní parta v budoucnu o uvedení úplně nové hry? „Tahle myšlenka je dosud ve stadiu úvah,“ říká Václav Novák, „že bychom se (snad po letních prázdninách) pustili do studia nové hry. Mám nějaké tipy, ale pochopitelně bude záležet na tom, co si kolegové vyberou. Pokud se o uvedení nového kusu rozhodneme, musíme do prázdnin rozmnožit texty a v září začít se čtenými zkouškami.“
Myšlenka na novou hru by pro vaše diváky byla rozhodně lákavá... „To určitě,“ souhlasí Novák. „My jsme známí tím, že své hry zkoušíme dlouho, protože chceme, aby výsledek byl co nejlepší. Případná nová premiéra by rozhodně nebyla dříve než za dva roky.“
„Ze soutěží známe divadelní soubory,“ vmísil se do debaty Jiří Fanta, „které na novou hru zkoušejí měsíc či dva, pak to ovšem podle toho vypadá. Ne že by představení nebyla zvládnutá technicky, s perfektními kostýmy či kulisami, ale my jsme se už dříve – při spolupráci s režisérem Víznerem – rozhodli, že se budeme snažit o co nejlepší, skoro profesionální zvládnutí každé hry.“
Jaroslav Vízner se v minulosti hodně podílel na práci mšenských divadelníků. Uvažují do budoucna znovu o případné spolupráci?
„S panem Víznerem spolupracujeme,“ doplňuje Václav Novák, „spíše případ od případu (viz Vzpomínání na Václava Havla). Nyní jsem mu navrhl podobné scénické pásmo a uvidíme, zda naši nabídku přijme. O převzetí režie nové hry jsme se dosud nebavili. Bude záležet, jakou hru bychom vybrali a zda by ho nějakým způsobem oslovila. Určitě bychom chtěli, aby nám k ní dal nějakou zpětnou vazbu.“
Karel Horňák