Tento web je provozován na systému CMS.
Jak se pozná jaro
Jaro přijde brzy. Svišť Phil v americké Pensylvánii prý nespatřil 2. února svůj stín, tak je to jasné. Co na tom, že během stotřicetileté historie této tradice se jeho předpověď vyplnila pouze sedmnáctkrát. Nechci být skeptik, tradice je to jistě krásná, jen mi nejde do hlavy, zdali svišť ohlašoval brzký příchod jara i v našich končinách. Naši předkové, nemajíce svišťů, se dřív spoléhali na skřivana. Na Hromnice musel vrznout, i kdyby měl zmrznout. Skřivana jsem tedy letos 2. února neslyšela, ale že místo mrazu pršelo, to mohu potvrdit. Vědoma si nespolehlivosti „rosniček“ z řad živočišné říše, jsem příchod jara celé roky odvozovala od stavu ovocných stromů. Jejich nalité pupeny dávaly znát, že se jaro kvapem blíží. Avšak stále častěji jsem svědkem toho, jak třešně rozkvétají už v prosinci, a bohužel nejen v podobě barborek. Příroda nám pravděpodobně vrací i s úroky naše snahy o její ovládnutí. Jak se tedy pozná jaro? Já jeho příchod poznám v posledních letech velmi snadno. Vedu totiž cukrářský kroužek, a jakmile se počty dětských frekventantů začnou rapidně snižovat, vím, že na vině není epidemie chřipky, planých neštovic či zrádných viróz. To jen přišlo jaro.
(vkv)