Tento web je provozován na systému CMS.
S doktorem o dietách
Zatímco Číňané velkoryse oslavili nový lunární rok Opice, křesťané si užívali o masopustu, svátku hojnosti a předzvěsti nadcházejících Velikonoc a taky jara. Od Popeleční středy nastalo čtyřicetidenní postní období, neděle nepočítaje. Samozřejmě to neznamená dlouhodobé hladovění, ale spíše zamyšlení nad tím, čeho se můžeme zřeknout, co považujeme za zbytečné, a to nejen ve stravování. Ale zůstaňme u postního jídla a pití.
Omezení sladkostí a tučných jídel, alkoholu a obarvených limonád prospěje každému. Naopak postní ryba, kroupy, čočka, kmínová polévka a různé zeleninové saláty jsou určitě fajn, stejně jako mléko s medem. Regulovaný půst, kdy jíme méně, omezíme tuky a cukry, přidáme pohyb a neslazené tekutiny, je dobrá dieta. A pokud u toho zůstaneme i po Velikonocích, uděláme jen dobře. A když si Velký pátek, bez masa a přejídání, zopakujeme ještě párkrát za rok, třeba během adventu, budeme se cítit o něco lépe. Můžeme se pak těšit na velikonoční vajíčka z pomlázky, která jsou symbolem nového života. Velikonočního beránka si v klidu a pohodě připravíme jako obřadní pokrm dle původní receptury z rýžové mouky a mandlí. A na Boží hod velikonoční si splníme kulinářská přání, která jsme si po dobu půstu odepírali.
S půstem se setkáváme i u jiných kultur a náboženství. Pravoslavní mají pravidla přísnější než křesťané. Postní jídlo nemá obsahovat nejen maso, ale i živočišné produkty včetně vajec a mléka. Ani ryba by se neměla podávat. Ale nebere se to tak přísně, ostatně, kdo by je za ty prohřešky potrestal?
Zásadnější jsou postní dny v judaismu, které jsou spojeny s duševní očistou a sebeobětováním, třeba i tím, že se „spaluje“ vlastní tuk místo živočišného při příjmu masité stravy. A k tomu ještě košer strava, která má svá neměnná pravidla. Půst zvaný saum je i jedním z pěti pilířů islámu. Dodržuje se během devátého měsíce islámského lunárního kalendáře Ramadánu. Zjednodušeně řečeno, nejí se přes den, ale až navečer po západu slunce včetně noci a hlavně se dodržují přísné náboženské zvyky a povinnosti vyplývající z Koránu. Strava je stejná jako obvykle, hlavně kuřecí maso a rýže, samozřejmě žádné vepřové snad z důvodů, že se rychle kazí a navíc vepři potřebují velké množství vody ke svému chovu, což v islámských zemích je náročné a vzhledem k vyhladovění během dne i bohatší. Půst nemusí dodržovat těhotné ženy a ani děti do puberty. A po ukončení Ramadánu se hoduje až tři týdny. Původ saumu je čistě náboženský a není zřejmé, jestli má nějaký pozitivní zdravotní dopad na organismus. Naproti tomu půst u hinduistů, který zahrnuje kokosy, banány, ořechy, hrách a různé placky a je střídán pouze rýží vařenou v mléce, má očistný účinek. Zapovězen je ale česnek, cibule i hovězí maso, kdy krávy jsou považovány za posvátná zvířata. Za trvalý půst lze považovat i vegetariánství u buddhistů.
Z náboženských důvodů, kdy se věří v reinkarnaci (převtělování), nelze jíst žádné maso. Krátkodobý půst, jeden až dva dny, je nepochybně pro zdravého jedince přínosem, a dokonce zpomaluje stárnutí organismu. Náboženské důvody mají až druhotný význam.
Když Bůh požehná, tak pokračování za měsíc.
Ivan Heidler