Tento web je provozován na systému CMS.
Slovo šéfredaktora
Vážení čtenáři,
na titulní straně srpnového vydání si můžete přečíst o projektu, v jehož rámci se školáci zajímají o životní příběhy pamětníků ze svého okolí. Měl jsem tu čest sedět v porotě, kde jsem si uvědomil, jak důležité jsou vzpomínky seniorů. A nejde ani tak o to, jestli jsou zaznamenávány v rámci nějakého projektu. Došlo mi, jak málo se „vyptáváme“ nejen pamětníků v okolí, ale především našich blízkých, svých babiček a dědečků, otců a matek. Pak, když odejdou tam nahoru, mnohdy o jejich dětství, o místě, kde se narodili, a vlastně o svých kořenech, nevíme skoro nic. Problém bývá často v tom, že nás ty vzpomínky začínají zajímat, až když už je nemáme kde získat. Po řadě let od chvíle, kdy svou světnici opustila má čtyřiadevadesátiletá babička, dcera posledního mlynáře na Hlučově, jem si uvědomil, že se mi její vyprávění z hlavy z většiny vytratilo. Jako malý kluk jsem si samozřejmě nic nezapsal, nenahrál. A její děti, které by si o tom starém rodě Kučerů z Hlučova ještě něco pamatovat mohly, už mi také nic nepovědí. A proto, jak jsem říkal i školákům - zajímejme se víc o příběhy pamětníků...
Pěkné čtení přeje
Jiří Říha