Tento web je provozován na systému CMS.
Otec mšenských soutěží se narodil před sto lety
Mšeno – Není mnoho osobností, jejichž jména v paměti lidí zůstávají mnoho let od jejich smrti. Jsou to většinou zapálení nadšenci, za nimiž je vidět pořádný kus práce. Patřil mezi ně i Miroslav Cejp, mšenský rodák a velký patriot, který v minulém století stál za spoustou zdařilých kulturních i sportovních akcí. „Táta miloval Mšeno, přírodu, kulturu, lidi. A měl spoustu přátel a kamarádů,“ vzpomíná na svého tatínka Zdena Weiserová, rozená Cejpová.
Letos uplyne rovných 100 let od chvíle, kdy Miroslav Cejp přišel na svět. Na kalendáři stálo 8. listopadu 1916. Narodil se do rodiny Bedřicha Cejpa, ředitele mšenské školy a dobrého přítele Josefa Bedřicha Cinibulka. Možná i on byl vzorem pro malého Slávka, který se o několik let později stal tahounem řady projektů ve Mšeně.
„Po mladoboleslavském gymnáziu studoval tři roky na lékařské fakultě v Praze. Pak ale Němci v roce 1939 vysoké školy zavřeli a po válce už měl jeho život jiný směr,“ líčí jediná dcera Miroslava Cejpa a dodává, že její tatínek už za války ve Mšeně založil orchestr a pěvecký sbor. „Ve Mšeně a v okolních vesnicích sehnal lidi, kteří uměli hrát na nějaký nástroj, a dal je dohromady. Sám krásně hrál na piano a zpíval. Jeho orchestr a sbor byly ve válečné době takovou českou manifestací,“ doplňuje Zdena Weiserová.
Miroslav Cejp ovšem nebyl pouhým hudebníkem, měl řadu dalších aktivit, kterým věnoval svůj volný čas. Byl zapáleným myslivcem a působil i v mšenském divadelním spolku Mácha, kde si často vzal na starost režírování. Byl zároveň jedním z hlavních iniciátorů stavby přírodního divadla v Debři. „Když objevili tu proláklinu, kde by mohlo stát divadlo, vedl nás tam s maminkou, aby nám to ukázal. Všude bylo samé křoví a on nám přitom tvrdil, jak to bude senzační. Také se tam pak něco nachodil s motykou a dalším nářadím.“
Mnoho lidí má Miroslava Cejpa spojeného s motorismem. „Společně s dalšími nadšenci, především Václavem Pickem, také začal na Mšensku pořádat terénní motocyklové soutěže, které se často dočkaly i mezinárodní účasti a byly proslulé svou obtížností. K tomuto sportu přivedl i mnoho mšenských závodníků, a to například bratry Josefa, Vladimíra a Jaroslava Kaulerovy,“ připomíná paní Weiserová.
Její otec stál i u zrodu ploché dráhy ve Mšeně. Byl nejen jedním z jejích iniciátorů, ale i dělníků a organizátorů závodů na ploché dráze v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století.
„Táta třeba začal pískat hokej, pak si k tomu přibral ještě fotbal. A když už v tom byl hodně dobrý, tak šel zase dál. Pak ho chytil motorismus, tak dělali ty soutěže. Pro rodinu ale moc nebyl, my jsme ho skoro neviděly. Když s námi šel na procházku, tak to byla sláva,“ vzpomíná s úsměvem dcera Zdena.
Nedávno se od jedné obyvatelky mšenského domova seniorů dozvěděla, že se její tatínek zapojoval i do záležitostí, v nichž šlo doslova o krk. „Říkala mi, že jak byl ten poloviční doktor, tak za války pomáhal partyzánům, kteří se skrývali v jeskyních kolem Mšena. Chodil je prý ošetřovat a sháněl léky. Já jsem o tom nevěděla, maminka po válce asi ano, ale už se jí nemohu zeptat.“
Miroslav Cejp od konce padesátých let minulého století až do penze pracoval v mladoboleslavské Škodovce (AZNP Mladá Boleslav), kde začínal v lisovně. Prošel mnoha odděleními až k pozici manažera závodního týmu automobilky. Pod jeho vedením zazářil například automobilový závodník Johny Haugland. Muž, jehož jméno by nemělo být zapomenuto, zemřel týden před svými 79. narozeninami - 1. listopadu 1995.
Jiří Říha