Tento web je provozován na systému CMS.
Seriál pro knihomoly
Potok nám předkládá své nejsilnější téma
Už několikrát jsme si představili knihy, v nichž se zrcadlí dějiny 20. století. Ani dnes tomu nebude jinak. Zajímavou knihou, kterou naleznete v mšenské knihovně, je soubor tří novel amerického spisovatele Chaima Potoka (1929 – 2002), nazvaný Staří muži o půlnoci (2001). Chaim Potok, jenž nejen díky svému židovskému původu bývá označován jako člověk rozkročený mezi dvěma světy, zde zobrazuje témata, která jednak reflektují velké události 20. století, jednak řeší problematiku osudu Židů ve 20. století.
Základním prvkem, který spojuje všechny tři novely, je kontrast. Autor staví do protikladu nejen své hrdiny, jejich přesvědčení, věk či zkušenosti, ale i prostředí, v němž trávili část svého života. Dalším pojítkem je osoba vypravěčky – posluchačky – Ilany Davity Dinnové. Tři židovští muži různého věku, v různých obdobích 20. století a třikrát Davita. V první novele je mladou studentkou, která žije v New Yorku a přivydělává si doučováním angličtiny, v druhém příběhu je již zralou ženou, odbornou asistentkou katedry rusistiky, v třetí novele se s ní hlavní protagonista setkává jako se stárnoucí známou spisovatelkou.
Přestože Davita vystupuje ve všech novelách, nelze říct, že hlavní postavou je zde ona. Dozvídáme se o ní znepokojivě málo. Přesto můžeme konstatovat, že je to právě Davita, díky níž ožívají výseče života oněch tří výše zmiňovaných mužů – Noaha Stremina, polského chlapce, který přežil Osvětim, Leonida Šertova, ruského agenta tajné služby, a Benjamina Waltera, anglického profesora sociologie a vojenství.
Tři muži, tři různé osudy a stále stejný motiv pouti. Motiv, k němuž se Potok vrátil i v této své poslední knize. Židé a jejich věčné putování světem, to je asi nejsilnější Potokovo téma. Jistě k tomu přispívá i skutečnost, že sám byl Žid, syn polských emigrantů, který se narodil v Americe a celý život hledal odpověď na otázku původu a kořenů.
Jednotlivé novely jsou brilantně vystavěny, nepřinášejí odpovědi na otázky, naopak vytvářejí prostor pro myšlenky, jsou zneklidňující. Nedovídáme se tolik, kolik bychom chtěli, autor nám předkládá jen to, co chce, abychom věděli. Ostatní se skrývá mimo náš dosah, je zahaleno tajemstvím. Ne nadarmo je Chaim Potok považován za jednoho z největších amerických židovských spisovatelů 20. století.
(vkv)