Tento web je provozován na systému CMS.
Od míče k terénním strojům
Rozhovor s mšenským závodníkem Janem Kašpárkem
Mšeno – O závodění v terénu se zajímal už Honzův táta, který dokonce sám krátce jezdil na devadesátce. První impuls pro jeho syna přišel určitě po zhlédnutí prvních závodů, kdy zatoužil prohnat se na motorce v terénu. Byla to doba, kdy s kariérou začínali Michal Kroupa s Ádou Živným.
Přesto jste s motorkami hned nezačínal, že?
V 7. ročníku jsem nastoupil do sportovní třídy na základní škole v Mladé Boleslavi. V té době jsem se nejvíc zajímal o fotbal, s boleslavským týmem jsme hráli první žákovskou ligu. Nastupoval jsem na místě pravého záložníka či pravého křídla. Na motorky jsem pokukoval spíše z povzdálí. Po nástupu na střední průmyslovku v Mladé Boleslavi šel u mne fotbal trochu stranou, navíc do týmu přišli noví hráči, kteří začali na můj úkor dostávat více příležitostí, a to způsobilo fakt, že jsem na fotbal, dalo by se říci, zanevřel.
V té době jste začal hledat svůj sportovní směr právě v motorismu?
V dubnu 2000 jsem si za své úspory z brigád koupil na inzerát svůj první terénní stroj ČZ 125. Přestože motorka už tenkrát nebyla nejmodernější, byl jsem za ni šťastný. Trénoval jsem ve zdejším okolí, nejčastěji pod Větrákem, většinou sám. Později se ke mně přidal Zdeněk Šimáně a Michal Kroupa, který mi pomáhal hlavně v začátcích, kdy mi dal starší boty a půjčil i helmu.
První závod?
O prázdninách v roce 2000, v pískovně nedaleko Mlékojed. Své umístění si nepamatuju. Vím, že bylo tenkrát velké bláto, navíc jsem ve druhé jízdě zadřel motor. Bylo stále jasnější, že mi moje výbava přestává stačit. Proto jsem za pomoci Michala Kroupy koupil hondu, jeden z nejlepších strojů, co jsem kdy měl.
Závody na motorkách znamenají poměrně velké finanční náklady. Byl s nimi ochotný pomoci třeba váš otec?
Kolem roku 2004 došlo k prvnímu zlomu v kariéře. Táta poznal, že mne to baví, a byl ochoten přispět nejen radou a pomocí, ale i nějakými financemi. Větší díl peněz jsem si ovšem musel opatřit sám pomocí nejrůznějších brigád. Začal jsem jezdit hobby závody dvojic se Zdeňkem Šimáněm, s nímž jsme po celých Čechách sbírali umístění pod „bednou“, tedy nejlépe do čtvrtého místa.
Nedílnou součástí vaší kariéry byly starty za klub v Chrastavě...
Přispělo k tomu náhodné setkání s bývalým reprezentantem Honzou Svitákem, starostou obce Prysk u České Kamenice. Na jejich Posledním tankování mi parťák z dvojice Libor Probošt nabídl účast v jejich týmu, za který jsem pak jezdil od roku 2007.
Co považujete za významné závody ve své kariéře?
Především Přebor ČR ve Mšeně (2002, 6. místo), v roce 2006 absolutní vítěz PČR v cross country, pomohla mi výhra v obou kolech mšenského podniku. S kolegy z Děčína (Maxxis team) jsem vyhrál enduro v Bohdalovicích v družstvech. V dalších letech jsem se jel závody ME v Portugalsku, Itálii, Holandsku, Lotyšsku, Maďarsku a na Slovensku. Zúčastnil jsem se i Šestidenní 2015 ve slovenských Košicích (16. místo v kategorii C3).
A nejčerstvější úspěch?
Na loňské soutěži ve Mšeně jsem vybojoval 4. příčku.
Karel Horňák