Tento web je provozován na systému CMS.
Sloupek učitelky
Milí čtenáři, dostalo se mi cti, že pro vás již potřetí mohu napsat novoroční sloupek. Je to pro mne velká výzva, neboť člověk musí přemýšlet, o čem psát, aby neopakoval otřepaná klišé, aby vybočil ze záplavy novoročních „péefek.“ Obvykle je konec starého roku a začátek nového provázen nejen bujarými oslavami, ale i bilancí. Ta se projevuje nejen v účetnictví, ale i v soukromých životech. Avšak zatímco většina smrtelníků s koncem roku počítá ztráty a nálezy a s příchodem toho nového si dává nejrůznější předsevzetí, učitelé představují zvláštní skupinu lidí, která je – mírně řečeno – trošku schizofrenní. I my samozřejmě v osobním životě přemítáme nad uplynulým rokem, ale v profesním životě máme pro sebehodnocení a dávání si předsevzetí vyhrazen čas letního volna. Pro nás totiž nový rok nezačíná Novým rokem, ale neoficiálně někdy kolem 25. srpna, oficiálně pak 1. zářím. Řeč je samozřejmě o novém školním roku. Během něj je každý měsíc výjimečný. K těm nejhektičtějším, a zároveň nejhezčím, patří prosinec. Těší se na něj nejen děti, ale i rodiče, neboť k zavedeným tradicím patří vánoční jarmark. Přípravy na něj zahrnují nejen výrobu nejrůznějších dárkových předmětů, ale především nácvik vystoupení jednotlivých tříd. Před samotným svátečním odpolednem provoní školu nejen vůně svíček, ale i svařeného vína, cukroví či perníků a budovou se nesou zvuky posledních příprav. Když se pak otevřou dveře školy pro veřejnost, je radost pozorovat rodiče a další příbuzné, kteří jsou mile překvapeni tím, co všechno děti dokáží vytvořit. Vrcholem podvečera bývá vystoupení dětí, na které se všichni těší nejvíce. A pokud v sobě skrývá nějaké překvapení, je hned o důvod víc k veselí. Obvykle se všichni rozcházejí s úsměvem. Rodiče jsou spokojeni, že nákupem přispěli na dobrou věc, pro děti je největší odměnou potlesk, pro nás učitele je zadostiučiněním pocit sounáležitosti, vždyť všichni – rodiče i pedagogové – chceme pro děti to nejlepší. Proto bych si do nového roku 2018 přála, aby v nás všech zůstalo něco z atmosféry toho adventního odpoledne, abychom se na lidi kolem nás snažili dívat shovívavě a laskavě, abychom dřív přemýšleli, než naše ústa vysloví něco, co už nejde vrátit a hlavně, aby v nás vzklíčilo semínko lásky a humoru. Krásný nový rok vám přeje
Vladislava Kaulerová Vaňková