Tento web je provozován na systému CMS.
Slovo šéfredaktora
To máme horké léto, viďte? Přitom jsme ještě nedávno nadávali, že je zima. Ono totiž vlastně nikdy není ideální počasí, jako bychom si přáli. V zimě si říkáme, jak by nám bylo hezky v létě a v létě si v bytě rozpáleném na třicítku říkáme, jak bychom radši klepali kosu v zimě. No a jaro? To už také není jako dřív... No a teď si k tomu ještě připočtěte to sucho. Neprší, neroste nám tráva na zahradě, spíš schne a my nemáme co sekat, sakra. Navíc musíme po zahradě tahat konve s vodou. A když najednou přijde slejvák s kroupami, nadáváme, jak nám to pomlátilo nebo rovnou sházelo broskve z větví, utlouklo květy hortenzií a rozlámalo rajčata. Není to pro zlost? To počasí se nám, chudák, prostě nikdy nezavděčí. V souvislosti s počasím si vždycky vzpomenu na dědu z Vysočiny. Vloni měl asi jako jediný v republice obtěžkané jabloně a přitom říkal: „To je jablek, co s tím budeme dělat?“ A letos? Letos jsem od něho slyšel: „Je to na nic, je sucho, podívej se na ty malý jablíčka, v tomhle kraji se pořádně nic neurodí!“ Je to legrace. Ale my za pár let přece nebudeme jiní. Dědo, jestli jsi to dočetl až sem, tak se nečerti...
Fajn čtení v tom letošním parnu přeje
Jiří Říha