Tento web je provozován na systému CMS.
Historie SDH Mšeno
Z historie až po současnost
Dobrovolný sbor hasičů města Mšena bude zanedlouho slavit
130. výročí svého trvání. Tak dlouhá je historie tohoto
sdružení, jehož začátky a vznik sahají až do 70. a 80. let 19. století. Tam
totiž vznikl nápad založit hasičský sbor, který by uchránil město před požárem.
Právě velké požáry, z nichž ten poslední v roce 1867 postihl
téměř dvě třetiny města, se staly impulsem k založení sboru. Proto také tehdejší
purkmistr města svolal schůzi občanů za účelem založení tohoto sboru, a
tak se 6. leden roku 1876 po přečtení a schválení stanov
stal dnem založení sboru dobrovolných hasičů ve Mšeně. Stanovy byly zaslány c.
k. místodržitelství v Praze a byly jím schváleny 12. prosince 1876 pod číslem
65158. Tak začínají první stránky kroniky místního sboru.
Prvním starostou sboru byl zvolen Antonín Černohorský, velitelem
František Janatka, zástupcem František Kus, jednatelem
Josef Kalia a hospodářem Josef Zeman. 3. března
1877 po sbírce a z výtěžku ochotnického spolku zakoupeny pro činné
členy přilby, opasky, sekery, žebřík, lana, plachta a 17. července téhož roku
proběhlo 1. veřejné cvičení. 15. srpna 1891 byl sbor v počtu 19
mužů přítomen Všehasičskému sjezdu. Dne 23. června 1901 konáno
veřejné cvičení spojené s oslavou 25. výročí trvání sboru za přítomnosti
okolních sborů. Cvičení se zdařilo k úplné spokojenosti. Po požáru v roce
1904 usnesl se výbor na učinění veřejné sbírky na zakoupení
nové stříkačky. Dne 14. dubna 1904 po vzoru sboru karlínského
zakoupena nová stříkačka v Praze za částku 2.500
Kč po činěné sbírce. Zbylou částku peněz zapůjčil ústav spořitelní ve
Mšeně za ručení města. Další zmínka o činnosti sboru je po 1. světové válce, a
to v roce 1923, kdy se sbor zúčastnil 1. sjezdu Svazu
dobrovolného hasičstva Československého. Dne 6. června 1923 ve
dvě hodiny odpolední zahajuje starosta sboru Karel Kašpárek v zasedací
síni městské radnice oslavu 50 let trvání dobrovolného hasičstva ve Mšeně.
Přítomen tehdejší starosta města Josef Šimáně. Starosta sboru ve své
řeči vzpomíná všech těch zásluh, které sobě naši všichni předchůdci v rozkvět
sboru získali, vzpomíná i na doby, kdy sbor ochaboval a vyzdvihuje čestného
člena Josefa Hálu, který sbor po první světové válce opět
povzbudil a podotýká, že sbor je ku cti a blahu jak bližnímu, tak i celému městu
našemu. V dalším příspěvku si bere slovo starosta města Josef Šimáně a
upřímně míněnými slovy oceňuje činnost hasičstva a sděluje, že městská rada
nikdy neodmítne pomocné ruky a přeje činnosti hasičů do dalších let mnoho zdaru.
Slavnost zakončena slavnostním podpisem do pamětní knihy a od třetí hodiny se
koná koncert v zahradě Fügnerova domu. Dne 2. září 1934 předalo
město a členové městského zastupitelstva spolu se starostou města Karlem
Beranem hasičskou zbrojnici Sboru dobrovolných hasičů ve
Mšeně, která se nalézá v budově č.p. 299 v Tyršově ulici. Tato budova před
staletími, ještě v dobách samostatného českého království, byla kostelem českých
bratří. Po vítězství císařských vojsk nad českými stavy roku 1620 nastala
reformace a ta změnila chrám tento na katolický. Tento kostel byl za císaře
Josefa II. zrušen a používán jako obecní sýpka. K nové službě povznesen v roce
1902, kdy byl přeměněn ve školní tělocvičnu a tomuto účelu sloužil až do roku
1928, kdy byla otevřena Masarykova škola. V roce 1933 došlo k adaptaci a byl
upraven na hasičskou zbrojnici, aby potřetí sloužil veřejnému blahu. Dále se
kronika z důvodu II. světové války umlčuje a zmínka je až v roce
1946 u 70. výročí založení sboru, za účasti členů MNV a
okolních sborů. Na této slavnosti hrála hudba místního kapelníka Járy Kosty.
Další strohým příspěvkem v této kronice je vzpomínka 80. výročí založení sboru v
roce 1956. Poté se kronika na dlouhých dvacet let odmlčuje.
Škoda, že si někdo znalý poměrů z tehdejších členů nevzal do ruky pero a
nezaznamenal něco z těchto dob na pár stránkách, aby naši nástupci měli přehled.
Bohužel to byla doba usilovného budování socialistického státu a vše ostatní šlo
do pozadí. I tak víme z řad pamětníků, že starostou byl Bohuslav
Kašpárek, velitelem Jan Samšiňák, výcvikářem Josef Havlík
a hlavním strojníkem byl Jaroslav Černohorský, bez něhož si tento
spolek nedokáže nikdo představit. Člověk oddaný tomuto svému koníčku natolik, že
každou volnou chvíli věnoval práci v hasičské zbrojnici. Hlavně při udržování
výjezdové techniky, ať už to byl stařičký Mercedes nebo cisternová Tatra 111.
Díky němu a hlavně jeho zásluhu tento spolek přežil určitou dobu stagnace.
Oživení spolku přineslo až zvolení nového velitele Josefa Jizby v roce
1972. Postupně se rozšiřuje členská základna, přichází asi
nejsilnější generace členů, spolek čítá kolem čtyřiceti členů. Jména jako
Jizba, Vidman, Černý, Živný, Šimáně, Kosina, Janošec, Kummer,
Doležálek, Mach, Smetánka, o nichž dodnes kolují historky, které zažili.
Bohužel někteří se odstěhovali, někteří už nežijí, jiní pro pracovní vytížení
přestali spolupracovat, ale ostatní pokračují a na ně navázali i jejich potomci
a jsou pokračovateli rodinné tradice. Sbor disponuje dvěmi cisternovými vozy
Tatra 111 a 138. Ve spodní části budovy je svépomocí vedle schůzovní místnosti
přistavěna kuchyňka a sociální zařízení. V roce 1976 se koná
velká oslava 100 let trvání sboru. Slavnostní schůze s konala
na sále MNV ve Mšeně. Schůzi zahájil starosta sboru Bohuslav Kašpárek.
Slavnostní projev přednesl velitel sboru požární ochrany Václav Beneš.
Tajemník MNV pronesl slavnostní zdravici a popřál vše dobré do dalších 100 let
činnosti. Při této příležitosti byly předány pamětní medaile jednotlivým
zasloužilým členům. Během dalších let přicházejí další členové sboru, mění se i
složení sboru, starostou se stává Bohuslav Černý, velitelem Josef
Jizba, zástupcem Pavel Vidman a jednatelem sboru Jan
Studnička. Sbor vlastní skříňový vůz Avia 30 a cisternové vozy T – 111 a T
– 138. 25. října 1986 se koná oslava 110. výročí založení
sboru. Schůzi zahájil starosta sboru Bohuslav Černý, poté přednesl
slavnostní projev předseda MNV Václav Dvořák a jednatel sboru Jan
Studnička. Po slavnostní schůzi je na náměstí k vidění výstava historických
stříkaček až po současnou techniku. Slavnostní den je zakončen večerní taneční
zábavou. Obměňuje se i vozový park, T – 111 nahrazuje novější T – 148 CAS 32. Z
prostor bývalého muzea, které sídlilo v patře a bylo přestěhováno, se vybudovala
nová klubovna a z bývalé schůzovní místnosti v přízemí se zřídila garáž pro
skříňový vůz AVIA 30. Díky šikovnosti několika členů dostává klubovna svou tvář.
Postaven rohový krb, barový pult a ze stěn místnosti je vidět, kterému spolku
tato budova patří. Tři roky poté přichází listopadová revoluce roku
1989. Zde nutno dodat, že jsme zůstali pravděpodobně jediným spolkem,
kde po změně režimu nevzniklo vzájemné osočování jednotlivých členů vzhledem k
jejich politické příslušnosti. Pravděpodobně z toho důvodu, že většina členů
byla bezpartijních.
Od roku 1990 do roku
1995 jsou hybnými pákami sboru starosta Černý, velitel
Jizba, Vidman a také jednatel Studnička. Novými členy
se stávají Bláha, Šimáně, Vidman mladší,
Píč, Zabilanský David, Kauler, Frič. Sbor je
pravou rukou mělnickým profesionálům hlavně u lesních požárů, kterých je
zásluhou častých návštěv turistů a trampů malebného kokořínského kraje dost a
dost. V dalších letech přichází do našeho spolku spousta nových mladých členů,
které v době jejich školních let měl u hasičů na starost Gustav
Orechovský, jako vedoucí mládeže, ti mezitím dospěli, a tak
Škopan, Živec, Miklušák, Zabilánský Dušan a
Hájek posilují členskou základnu. Znovu se vytváří a skládá nové
soutěžní družstvo. Novým starostou sboru je zvolen Karel Píč, velitelem
zůstává Josef Jizba, zástupci Pavel Vidman a Dušan
Bláha, jednatelem i nadále zůstává Jan Studnička. Z hasičského
záchranného sboru Mělník je nám přidělena T – 148 výměnou za T – 138. Mšeno
získává opětovně status města, odebraný v totalitní době. V létě roku
1996 slavíme 120. výročí založení sboru. Celodenní slavnostní
den započne již ráno na školním hřišti, kde starostka města Marie Štráchalová
vítá závodní družstva na závodech v požárním útoku. Odpoledne probíhá na náměstí
před hotelem Zlatý Lev výstava hasičské techniky od minulosti
po současnost. Večer zakončen taneční zábavou. Naše soutěžní družstvo ve
složení: Šimáně, Píč, Vidman ml., Frič, Živec, Hájek a Zabilanský David
se stává vítězem okresního kola v požárním útoku. Od roku 1996
pravidelně pořádáme soutěž v požárním útoku mužů a žen, a to
Memoriál ing. Miloše Kosiny, dlouholetého člena. Vzhledem ke
statutu města opětovně vzniká zásahová jednotka města, která zasahuje v celém
severním cípu mělnického okresu a na požádání operačního střediska i mimo tuto
oblast. V této době dochází asi k největšímu rozkvětu sboru, za podpory města
zakoupena cisternová Tatra – 815 CAS 32, opravena T –
148 CAS 32 i skříňový vůz A – 30 DA 12. Během několika
let se postupně vybavuje jednotka výstrojí a výzbrojí dle platných norem
odpovídajících dnešním nárokům. Starosta i velitel zůstávají ve svých funkcích.
Pouze novým jednatelem se stává Petr Živec. Vzhledem k rozlišným druhům
výjezdů se jednotka vybavuje plovoucím čerpadlem, přetlakovým větrákem,
zásahovými přilbami Gallet, motorovou pilou, dýchacími přístroji Saturn 5,
kapesními vysílačkami Maxon a Motorola.
Přichází nové
milénium a neustále se zvyšuje počet výjezdů. Po volbách na další
čtyřleté období zůstává výbor beze změn. Změny jsou pouze na budově hasičské
zbrojnice, kde z důvodů zagarážování nové techniky je zhotoven nový strop a
podlaha v garáži, v patře vzniká větší společenská místnost, místo zůstává i pro
malou kancelář a kuchyňku pro zásahovou jednotku. Rovněž za finanční podpory
města se podaří přeložit polovinu střechy. Přichází rok 2002 a
s ním ničivé povodně. Naše jednotka nezůstává pozadu a aktivně
se zúčastňuje záchranných prací, jakož i postupně likvidace následků velké vody
v obcích Obříství a Hořín. Tyto povodně prověřují naší jednotku, ale také
odhalují rezervy ve výbavě. Ještě v tomto roce zakupujeme zásahové oblečení,
zásahovou obuv Gore-Tex a Haix, startovací vozík s nabíječkou, kompresor s
rozvodem vzduchu, aby byla zásahová vozidla připravena na okamžitý výjezd, do
zásahového vozidla instalujeme elektrocentrálu a rozkládací stojan s osvětlením.
Společně s kvalitní výstrojí přicházejí také specializované zásahy.Vzhledem k
stále většímu vytížení profesionálních jednotek je veden tlak i na dobrovolné
spolky, proto se rok 2003 stává rekordním co do počtu
výjezdů s celkovým počtem 29, z něhož bylo 22
požárů, 4 technické pomoci odstranění stromů přes silnici, 2x odčerpávání vody a
1x dopravní nehoda s olejovou havárií. Vcelku úspěšný rok - Martin Frič
úspěšně skládá zkoušky rozhodčího pro okresní soutěže a memoriály v požárním
sportu. Karel Píč se stává členem Okresní rady velitelů. Rovněž
hasičský záchranný sbor ve spolupráci s operátorem mobilní sítě Eurotel přichází
s pomocnou rukou, a to se svolávacím systémem KANGO +. Jeho
princip spočívá v tom, že z operačního střediska je zaslána krátká textová
zpráva s popisem o jakou událost se jedná a kde se ten či onen zásah nachází.
Tato zpráva je zaslána na systém Kanga + a ten ji obratem rozešle všem členům
zásahové jednotky na jejich mobilní telefon. S novým krajským uspořádáním jsme
stále začleněni v územním odboru Mělník, ale celkově již pod HZS středočeského
kraje se sídlem na Kladně. Ještě koncem roku 2003 adresujeme žádost o dotaci na
nákup ojetého zásahové vozidla zastupitelstvu kraje. Na začátku roku
2004 se scházíme na každoroční Výroční valné hromadě, účast 21
členů z celkového počtu 25 svědčí o soudržnosti kolektivu, ve kterém nechybí
krom povinností vyplývající z naší činnosti také občas nějaký výlet na výstavu,
není nouze o legraci, jakož i cesty za kulturou, potřebné k utužení kolektivu.
Ještě před touto valnou hromadou končí funkci velitele, kterou zastával 32 let
Josef Jizba a dává příležitost mladším. V tajných volbách se stává
novým velitelem Karel Píč, který na tuto funkci přechází z postu
starosty. Zástupcem zvolen Radek Šimáně, novým starostou sboru se stává
František Šulc, jeho náměstkem Martin Frič, jednatelem zůstává
Petr Živec, jakož i hospodářem David Zabilanský. Tato jednotka
si za poslední léta vybudovala určitý kredit, díky svému vybavení patří mezi
nejlepší na okrese. Samozřejmě díky podpoře zastupitelstva města a starostky
města Marie Štráchalové. Tyto vynaložené finanční prostředky se však
městu několikanásobně vrací zpět v rychlosti zásahu a výši uchráněných hodnot.