Tento web je provozován na systému CMS.
Putování po nejkrásnějších místech Evropy
V Portsmouthu stojí Nelsonova Victoria
Při putování Jižní Anglií nelze pominout návštěvu města Portsmouth. Vybudováno bylo na místě původních římských a keltských osad a vždy sloužilo jako strategicky významný přístav. Celé staré město obepínají dodnes zachovalé mohutné hradby. Má i významné kulturní dějiny, mimo jiné se zde narodil Charles Dickens a Doyle zde napsal své první romány o Scherlocku Holmesovi. Na třídě Hight Street byl ve svém sídle zavražděn vévoda z Buckinghamu.
Vymezený čas nám nedovolí město kompletně projít, zastavíme se jen v přístavní čtvrti u nádherných domů. Protože se to zde vždy hemžilo námořníky, téměř v každém je hospoda. Hlavním cílem je pro nás prohlídka lodi Victoria. Každému historie znalému člověku něco říká jméno Horatio Nelson. Admirál britské Royal Navy se proslavil především bitvou u mysu Trafalgar, poblíž španělského přístavu Cadiz. Roku 1805 Nelson se svými 27 loděmi rozdrtil Napoleonovu a španělskou flotilu, i když nepřátelských lodí bylo o šest víc. Tato bitva byla i jeho poslední bitvou. Kulka z pušky francouzského ostřelovače tehdy ukončila jeho život na palubě vlajkové lodi Victoria.
Prohlídku lodi si nemůžeme nechat ujít. Musíme zaplatit každý deset liber, ale na vstupenku můžeme navštívit i námořnické muzem. Roku 1922 loď vyřadili ze služby námořních sil a stojí zde v suchém doku. Slouží jako muzeum a vše je zachováno tak, jak bylo v době největší slávy. Je to obrovský, přes šedesát metrů dlouhý, z dubového dřeva zhotovený kolos. Dokonalá ukázka mistrovství tehdejších konstruktérů a řemeslníků. Loď má pět palub, čtyři stožáry, na které bylo možné vztyčit 37 plachet, a při dobrém větru dosahovala rychlosti přes 20 km/hod. Vše pořádně projdeme, systém značek nás zavede do všech částí. Jako jediná loď té doby má ve třech palubách děla, vždy po třiceti, úderná síla byla obrovská. Pro lepší stabilitu lodi skladovali v podpalubí 200 tun surového železa. Náboje vážily kolem dvaceti kilo a jen při bitvě u Trafalgaru spotřebovali přes osm tun střelného prachu. Ten měli uchovaný v dřevěných sudech v podpalubí, kde byl chráněn před střelami nepřátelských lodí. Plné obsazení tvořilo 850 námořníků. Spali na visutých plátěných lůžkách na dolních dělových palubách. Přes den je vytáhli ke stropu a v případě smrti sloužily jako rubáš a spustili je v nich do moře. Kajuty Nelsona a kapitána lodi Hardydo jsou velké a přepychově vybavené.
Na závěr si projdeme otevřenou horní palubu. Procházíme mezi děly a koukáme na nekonečný systém jako ruka silných lan, kterými ovládali ráhna, plachty a provazové žebříky. Jak se v tom mohli vyznat? Prošli jsme i velkou zásobárnu vody, alkoholu a potravin. Při dlouhých plavbách jim to muselo vystačit i na několik měsíců. Z tabule se dozvídáme, že jedli hlavně sušené hovězí maso, nalovené ryby, hrách, fazole, zeleninu a citrony. K tomu fasovali na každý den mimo vody i čtyři litry piva nebo půl litru rumu. Vše bylo samozřejmě přísně střeženo a evidováno. Po třech hodinách musíme loď docela neradi opustit, chceme ještě navštívit námořní muzeum a zastavit se ve staré námořnické hospodě. Venku už jen projdeme kolem dalších dvou lodí, na muzeum nám musí stačit jen hodina.
Zajímavá je hospoda, asi pro dvě stovky lidí, plně obsazená. Sedí se na menších sudech od rumu a stůl tvoří velký pivní sud. Dáme si jedno ze 33 druhů piv. Obsluhují zde ve starých námořnických uniformách a taky piráti. Vůbec se nám z tohoto prostředí nechce, stačíme už je krátce projít kus starého přístavu a nasedáme do autobusu. Dnes máme na programu ještě historické město Salisbury a svatyni z doby bronzové Stonehenge. O tom ale snad někdy příště.
Zdeněk Bergl