Tento web je provozován na systému CMS.
Slovo šéfredaktora
To, co je staré, je na nic. Také zastáváte tenhle názor? Já tedy ne. Naopak. Patřím mezi ty, kterých zřejmě není mnoho, ale mám za to, že staré věci jsou často kvalitnější a po repasi mnohdy i lépe vypadají, než ty nové, moderní. To podle mě platí hlavně o nábytku a třeba o starých autech. Pak jsou věci, které nás zavedou do dávných časů, něco nám povědí, přinesou cenné informace. Samozřejmě cenné jen pro někoho. Teď mám na mysli staré knihy, kroniky, zápisníky a jiné letité dokumenty. Právě ty mě inspirovaly k těmto slovům. Kolega v práci mi totiž před nedávnem přinesl starý, ošuntělý a zvlhlý zápisník se slovy: „Tady si počteš, to by tě mohlo zajímat.“ A měl pravdu. Desky s flekatými listy, které začínaly rokem 1894, vytáhl z kontejneru na starý papír. Co to bylo? Účetní kniha sedleckých dobrovolných hasičů vedená do roku 1938. Místo toho, abych se radoval, nastal opačný efekt. Rozčílil jsem se a lamentoval nad tím, že tu knihu někdo hodil do popelnice, protože ji zřejmě považoval za bezcennou a zbytečnou. Kolik podobných historických záznamů a starých fotek asi skončilo jen na mšenské skládce? Přitom existují lidé, kteří se o historii, zejména pak o tu regionální, zajímají. Smutnou pravdou bohužel je, že jich mnoho není...
Pěkné čtení přeje Jiří Říha