Tento web je provozován na systému CMS.
Pramen Stříbrník je skoro nezávislý na srážkách
Mšeno - Jako každoročně uvedla MF Dnes, a to velice oprávněně, i v letošním roce pochvalný článek o mšenských lázních, kde vyzdvihla napájení bazénu vodou z pramene Stříbrník.
Ve Mšeně a v okolních vesnicích máme veliké štěstí, že nemáme problémy se zdrojem pitné vody. Pramen je dostatečně vydatný a ještě má rezervy.
Jako rodák ze Sedlce vím, že můj pradědeček Josef Homuta se už v polovině 20. let minulého století zasadil o vybudování vodovodu v naší obci. Do té doby bylo třeba pro pitnou vodu chodit ke studánkám v údolí pod místním kalem, pro dobytek byla sváděna srážková voda ze střech do přilehlých rybníčků.
Proč je pramen Stříbrník relativně nezávislý na srážkách a proč má stabilní vydatnost? Tento pramen patří k pramenům se „stářím“ vody v desítkách let.
„Stářím“ vody je myšlen časový interval mezi dobou, kdy srážky spadnou, vsáknou se, a kdy se tato voda objeví ve vývěru na terén.
K tomuto stanovení se využívá změny obsahu radionuklidů vodíku a uhlíku (H3 tritium-radioaktivní izotop vodíku a C14 radioaktivní izotop uhlíku) během jejího „putování“ zemním prostředím, při kterém jejich radioaktivita klesá. Z jejího poklesu, vlivem poločasu rozpadu, můžeme určit, jak dlouho byla voda bez kontaktu s atmosférou neboli jak dlouho trvalo, než se dostala opět na terén (prameniště).
Stáří vody ze Stříbrníku jsme měřili v Laboratoři užité a jaderné fyziky ve Výzkumném ústavu pro hnědé uhlí v Mostě už v roce 1975. Z měření obsahu tritia v jeho vodě bylo stanoveno jeho „stáří“ na 15 až 20 let.
Z toho vyplývá, že pramen Stříbrník je prakticky nezávislý na okamžitých vodních srážkách. I když bude několik let beze srážek, pramen bude stále funkční. Má to naopak jeden háček, pokud by pramen vyschl, trvalo by opět řadu let, než by se vývěr obnovil.
Pro zajímavost jsou známé prameny s podstatně vyšším stářím, například Dobrá voda má stáří 6 000 let, Teplické pravřídlo 28 000 let, Karlovarské prameny 30 000 let - měřeno pomocí radioaktivního uhlíku.
Aby nevznikl dojem, že naše pitná voda je ohrožena radioaktivitou, je třeba si uvědomit, že jde o nepatrné obsahy radionuklidů.
Jedná se o přirozenou radioaktivitu, výše zmíněné prvky jsou přítomny na celé zeměkouli a vznikají srážkami kosmického záření s naší atmosférou (dusíkem) a jsou přítomny ve všech organických látkách a vodě, tedy i v lidském těle .
V naší republice spadne za rok kolem 40 – 60 miliard krychlových metrů srážek. Pro pitné účely, zemědělství a v průmyslu je potřeba pouze 1,5 miliardy krychlových metrů.
Z pohledu mšenských zahrádkářů a houbařů nám statistické průměry mnoho neříkají, sucho nás trápí posledních pět let, nezaprší nám, když bychom to nejvíce potřebovali.
Můžeme být rádi za pramen Stříbrník, s jehož pomocí situaci se suchem zvládáme. Opět neuděláme chybu, když se budeme snažit zachytit dešťovou vodu ze všech zahradních staveb, protože dlouhodobé prognózy nejsou příznivé
a tato investice nebude ztrátová.
Vysazujme stromy, apelujme na zemědělce, aby se snažili zvyšovat podíl organiky v půdě a tím zvyšovali její úrodnost i schopnost vsakovat a zadržovat více vody. Jiná cesta není.
Ing. Pavel Trýzna