Tento web je provozován na systému CMS.
Za STARÝMI KRÁSNOSTMI s Hrdličkovými
Proslulý Masarykův okruh přibližuje stará desková hra
Vážení čtenáři, dnes se přeneseme do třicátých let 20. století a trochu si zazávodíme. Řeč bude o brněnském Masarykově okruhu, který právě v té době vznikal. Teď si asi řeknete, jak to souvisí se starými hračkami a naším muzeem. Ve své sbírce máme unikátní deskovou hru, která se jmenuje Masarykův okruh. Na herním plánu je vyznačen původní okruh, který měřil 29,1 km a jezdil se proti směru hodinových ručiček. Hra je velmi pěkně propracovaná, můžeme zde vidět různé postavy, například skupinu skautů v dobovém oblečení, četníky, dámy, pány
a jejich automobily. Pozorný návštěvník objeví i postavu Pepiny Rejholcové (komedie ze 30. let 20. st.).
Historii Masarykova okruhu jsme si dovolili vám čtenářům přiblížit díky pěkně zpracovanému článku ze stránek Automotodromu Brno (www.automotodrombrno.cz), kde je historie rozdělena po etapách.
1930 - 1937
První kapitola úctyhodné historie Masarykova okruhu se začala psát v roce 1930 v lesích za rozrůstající se brněnskou metropolí. Tehdy narychlo a s velkou podporou legendární závodnice Elišky Junkové začala vznikat závodní trať, jejíž jedno kolo měřilo neuvěřitelných 29,1 kilometru. Vedla po běžných silnicích, které v rekordně krátké době musely projít rekonstrukcí. Na trati se střídalo několik povrchů – od moderního asfaltu přes obvyklejší beton až po jezdci nenáviděné dlažební kostky v klesání k Popůvkám. Poprvé a naposledy kroužili jezdci po Masarykově okruhu proti směru hodinových ručiček.
1949 - 1963
V roce 1938 už kvůli politické situaci a blížící se válce závodníci v Brně neodstartovali a odmlka trvala dlouhých jedenáct let. Fanoušci se dočkali návratu rychlých aut až v roce 1949. Masarykův okruh se zkrátil na 17,8 kilometru. Navíc se změnil směr jízdy. Hned první ročník obnovených závodů dal vzniknout legendárnímu pojmenování „Farinova zatáčka“. Už v roce 1950 se začala psát tradice, kterou Masarykův okruh žije dodnes – závody silničních motorek. Přestože Brno nebylo ze začátku zapsáno v kalendáři světového mistrovství, bojovali na dráze o vavřínové věnce nejzvučnější světová jména.
1964 - 1974
V roce 1964 ukrojili pořadatelé z Masarykova okruhu další téměř čtyři kilometry přes Žebětín. Nově trať měřila 13,9 kilometru. Zato se hned v následujícím roce dostala do kalendáře mistrovství světa silničních motocyklů a začala se psát nejslavnější kapitola Masarykova okruhu, která trvá dodnes.
1975 - 1986
Od druhé poloviny 70. let ale brněnská trať přestávala vyhovovat zpřísňujícím se požadavkům na bezpečnost. Po celém světě původní přírodní tratě nahrazovaly umělé a uzavřené okruhy a od počátku 80. let bylo jasné, že stejný osud čeká i Masarykův okruh. Ani další zkrácení – tentokrát už na 10,9 kilometru - nepomohlo. V roce 1982 se světové mistrovství jelo na „starém“ Masarykově okruhu naposledy.
od 1987
Novodobá historie brněnského Masarykova okruhu se začala psát v roce 1987. Po dvou letech od začátku stavby zahájila provoz moderní uzavřená závodní dráha, která vznikla v netradičním prostředí lesů na okraji brněnské čtvrti Žebětín.
Hned v úvodní sezoně 1987 se na Masarykův okruh vrátil seriál Mistrovství světa silničních motocyklů, jehož tradice v Brně sahá až do roku 1965.
I když se od třicátých let okruh mnohokrát změnil, název zůstal původní. Nese totiž sílu jména – Masaryk!
Jitka a Mirek Hrdličkovi